120 km denně, kroupy a dopravní špička. Šéf kurýrů prozradil, jak to chodí v provozu

Jarda Civín jezdí s Ordrem od začátku, dnes má pod palcem celý rozvoz. Kdo jiný by nám mohl prozradit, jak to tam chodí!

Jak jste se dostal do Ordru a jak dlouho pro něj už jezdíte?

Byl jsem dokonce přímo u založení firmy. Znal jsem se s bývalým CEO, hráli jsme spolu basket. Jednou mi nabídl přivýdělek, abych dělal kurýra, tak jsem na to kývnul. A dnes už mám na starost celý rozvoz, vymýšlel jsem celý ten systém a pomáhal ho tvořit. Také učím nové kurýry, co a jak.

 

Popište nám, jak vypadá běžný den takového kurýra…

Kurýr chodí do práce v 10:45. Dorazí k nám do depa, zjistí, jakou ten den pojede oblast, zaznamená si, jaký druh jídla bude rozvážet, vezme si svůj dopravní prostředek a dorazí do naší kuchyně do Karlína. Tam nafasuje jídlo a vyráží do své oblasti.

 

Ta oblast je tedy pro kurýra každý den jiná?

Ano, každý den máme jiný počet kurýrů podle počtu uvařených jídel. Už umíme zhruba odhadnout, kde a o jaké jídlo bude zájem. Podle toho plánujeme kurýry na jednotlivé směny.

 

Kolik km denně asi tak běžný kurýr najezdí?

Když ještě občas jezdím, a mám obědovou, svačinovou i večerní směnu, tak jsem schopen za ten den urazit až 120 kilometrů. Já ale jezdím na motorce, jiní kurýři jezdí třeba na kole…

 

Jsou ta kola nějak speciálně upravená? A jak se s nimi jezdí?

Máme speciálně upravená kola, tzv cargo bike, od firmy Larry vs Harry. Jsou to speciální nákladní kola, která mají originální rám. Ten je posazený velmi nízko u silnice a na něj je připevněná bedna s rozměry 1m x 75 cm, a do ní dáváme naše produkty. Uvnitř jsou nahřívané tašky, do kterých dáváme baterie, aby jídlo udržely po celou dobu rozvozu teplé.

 

Takovou nálož musí být docela těžké uřídit…

To ano, na rozdíl od běžného kola je nákladní kolo mnohonásobně těžší. Ale když ho dostanete do pohybu, začne se chovat jako normální kolo a řídí se proto docela snadno.

 

A jak se vlastně vypořádáváte s dopravou v Praze?

Praha je k cyklistům celkem vstřícná, máme tu své pruhy, máme tu své cyklostezky... Ale je pravda, že se uvažuje o omezení dopravy v centru, což by byla velká škoda. Naši kurýři jsou profesionálové, dávají si pozor a perfektně to zvládají i na místech, kde je pohyb složitý.

 

A co počasí? Jak bojujete s ním?

Neexistuje špatné počasí, existuje jenom špatně oblečený kurýr! (směje se) Jediné počasí, při kterém se vážně nedá jezdit, je námraza. Déšť, vítr i kroupy naši kluci zvládnou, ale námraza už je vážně moc. To se nám ale stalo jen třikrát za celou existenci Ordru, že byl takový led, že jsme prostě na kola nemohli a museli jsme chtě nechtě omezit provoz, dokud se počasí neumoudřilo.

 

Vzpomenete si na nějakou vtipnou historku z placu?

S dispečery komunikujeme pomocí vysílaček, jsme všichni na stejné frekvenci. Takže všichni slyší všechno. Jasně, že vysílačky slouží převážně k rozvozu, ale když máme provoz lehčí a nepotřebujeme vysílačky kvůli komunikaci ohledně směny, občas si tam povídáme i o něčem jiném.

Občas se nám stane, že historku omylem vypustíme před zákazníkem. Jeden náš kolega například chová psy, a jednou vyprávěl, jak se svým vlčákem cestuje na krytí, což bohužel slyšel i můj zákazník. Naštěstí měl smysl pro humor a chtěl, abych počkal, aby si mohl historku poslechnout až do konce.

Prozraďte nám, máte nějaký osobní rekord? Třeba v počtu předaných jídel, najezděných kilometrech nebo předjetých BMWček?

Občas se stane, že si někdo objedná jídlo v místě, kde zrovna jsem. Můj rekord doručení jídla je proto 25 vteřin od objednávky. Zákaznice tehdy vůbec nechápala, jak je to vůbec možné!